Od letošního ledna došlo ke změně vah položek ve spotřebním koši pro výpočet indexu spotřebitelských cen.
Pro zachycení vývoje inflace a jejího dopadu na domácnosti je třeba sledovat nejen vlastní změnu cen jednotlivých produktů (např. chleba, košile, bot, lednice …), ale také to, kolik daného produktu domácnosti obvykle nakupují a jakou část z celkových výdajů na něj vynakládají. K tomu statistici používají tzv. spotřebitelský koš, do něhož je „naskládána“ velká spousta výrobků a služeb užívaných domácnostmi. Protože není možné sledovat úplně všechno, jsou pro účely sestavení spotřebitelského koše vybráni tzv. cenoví reprezentanti zastupující vždy širší skupinu podobných produktů. Například skupina stravovacích služeb je reprezentována několika pokrmy a nápoji v restauracích a školním a závodním stravováním. Každý z reprezentantů má podle toho, jaký jeho skupina tvoří podíl na celkových výdajích domácnosti, přiřazenou určitou váhu, s níž je zahrnován do výpočtu celkového cenového indexu. Součtem vah jednotlivých reprezentantů v dané produktové kategorii dostaneme váhu této kategorie. Například vepřové maso má váhu 8,5 ‰, drůbeží maso 9,4 ‰ a souhrnná kategorie maso a masné výrobky, do níž patří i řada dalších produktů má celkovou váhu 40,6 ‰. Spolu s pekárenskými výrobky, mléčnými výrobky, kávou, oleji, cukrem a dalšími jsou součástí kategorie potraviny, která má váhu 160,1 ‰. Po začlenění nealkoholických nápojů vzniká oddíl potraviny a nealkoholické nápoje, jehož váha je 177,4 ‰. Oddíl odívání a obuv vstupuje do výpočtu s váhou 44,0 ‰, rekreace a kultura 78,2 ‰, a takto můžeme postupovat dále, až získáme kompletní spotřební koš, v němž součet všech vah jednotlivých položek činí 1 000 ‰.
Výdaje domácností podle klasifikace COICOP a váhy jednotlivých oddílů
Odkud to víme
To, jak velkou část svých peněz domácnosti utrácejí za jednotlivé druhy zboží a služeb, zjišťuje ČSÚ z několika různých zdrojů. Mezi ty nejvýznamnější patří statistika národních účtů a statistika rodinných účtů. Statistika národních účtů sleduje, kolik čeho bylo na českém trhu prodáno ke konečné spotřebě a vychází z celé řady datových zdrojů a statistických modelů. Základem statistiky rodinných účtů je dotazování v domácnostech, co konkrétně v daném období nakoupily. K upřesnění odhadu správného složení spotřebitelského koše pomáhají také tzv. scanner data, tedy údaje z pokladních systémů obchodních řetězců, z nichž je možné zjistit, kolik konkrétního zboží se daný měsíc prodalo.
Spotřební koš je samozřejmě sestavován jako průměr pro všechny domácnosti v Česku, nebo pro určitou skupinu, např. domácnosti seniorů. Individuální spotřební koš jedné konkrétní domácnosti se od toho společného tedy může značně lišit.
Změny jsou nutné
Jelikož se spotřební chování domácností v čase mění, je třeba vždy po nějaké době složení spotřebního koše aktualizovat. Tedy upravit váhy jednotlivých položek podle toho, jak se změnilo jejich zastoupení v nákupech běžných domácností, případně doplnit nové produkty a ty, které ztrácejí význam, odebrat. Rozdíly v letech následujících hned za sebou obvykle nebývají velké, ale v delším časovém horizontu by ponechání stále stejného spotřebního koše vedlo k nereálným výsledkům. Oproti minulosti dnes už např. není součástí spotřebního koše přenosný kazetový walkman, ale je zde třeba mobilní telefon. Postupně se také změnil podíl výdajů na rekreaci, sport a kulturu oproti ostatním druhům výdajů, v posledních letech zase došlo k výraznějším pohybům v zastoupení nákladů na energie. To vše a mnoho dalších posunů je třeba zohlednit. ČSÚ aktualizuje složení spotřebitelského koše pravidelně každé dva roky, naposledy k tomu došlo letos v lednu.
Výdaje domácností se člení podle klasifikace ECOICOP do 12 oddílů, které se dále rozdělují na detailnější kategorie. Při lednové aktualizaci se nejvýraznější změny týkaly oddílu bydlení. Celková váha tohoto oddílu klesla z 267,4 ‰ na 258,4 ‰, což je nejvíce ze všech oddílů. Vývoj v jednotlivých dílčích kategoriích však byl velmi rozdílný. Růst zaznamenaly položky v kategorii energie, nejvíce se zvedla váha energie elektrické. V případě zemního plynu vzrostla váha pouze mírně, neboť se sice zvýšila cena plynu, ale zároveň kleslo spotřebovávané množství. Snížení váhy zaznamenalo imputované nájemné, které bylo ovlivněno menším objemem nákupů nemovitostí pro vlastní bydlení a poklesem výdajů na rekonstrukce a modernizace stávajícího bytového fondu.
Váhy poklesly rovněž v oddílech pošta a telekomunikace nebo rekreace a kultura (shodně o 3,2 body) a také alkoholické nápoje a tabák. Mírný posun směrem dolů zaznamenaly i potraviny a nealkoholické nápoje. Naopak nárůst vah nastal zejména v oddílech stravování a ubytování (+6,9 ‰), odívání a obuv (+5,0 ‰), ostatní zboží a služby (+3,0 ‰).
Podobně jako v případě indexu spotřebitelských cen došlo k aktualizaci vah i u dalších indexů životních nákladů. Např. v indexu životních nákladů důchodců mají proti indexu spotřebitelských cen vyšší váhu oddíly potraviny a nealkoholické nápoje a zdraví. Nižší je v něm podíl výdajů na rekreaci a kulturu nebo na stravování a ubytování.
Mezinárodní odlišnosti
Pro porovnání cenového vývoje v různých evropských zemích se používá harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který se od národního indexu spotřebitelských cen metodicky liší (podrobněji viz Statistika & My 9/2023). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že HICP neobsahuje imputované nájemné. To vzhledem k váze ve spotřebním koši způsobuje v některých měsících nezanedbatelné diference oproti národnímu indexu. Jednou z dalších metodických odlišností je i různá frekvence aktualizace vah. V souladu s příslušným Nařízením EU se váhy HICP aktualizují každoročně. Tím v letech 2021 a 2022 došlo k ještě většímu rozestoupení hodnot HICP a národního indexu. Váhy v HICP totiž byly ovlivněny nestandardní skladbou spotřeby domácností v době pandemie nemoci covid-19, zatímco pro stanovení vah v národním indexu byly použity průměrné struktury výdajů domácností za celé období 2019 až 2021. Od ledna 2024 se váhy v obou indexech opět sblíží.
Detailní struktura spotřebního koše je zveřejněna na webu ČSÚ.
Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.
